Na onom světě se tomu budeme smát Na onom světě se tomu budeme smát Na onom světě se tomu budeme smát Na onom světě se tomu budeme smát

Na onom světě se tomu budeme smát

Jamek Václav

Soubor fejetonů otištěných v Listech v letech 2005–2015. Původní texty ovšem autor doplňuje a rozvíjí v Memorandech, v jakýchsi vysvětlivkách budoucím generacím, jež rozsahem někdy přesahují původní text.

Knižní vydání se totiž podle jeho názoru musí vyrovnat s tím, že útvar daného žánru je „časový a příležitostný, často komentuje jevy a události, které jsou v danou chvíli čtenářům srozumitelné i v narážce, ale které se postupně z povědomí vytratí, a po deseti letech už nemusí být zřejmé, čím to chce autor své čtenáře vlastně pobavit, případně dopálit“. Naplnění tak dochází autorovo přesvědčení, že fejeton je vlastně poddruh eseje. „A ke všemu se pak zjevil subjekt další, nečekaný,“ do textu začal škodolibě zasahovat autorův „inexistenciální souputník Eberhardt Hauptbahnhof, kdysi básník závratných nížin, leč ani to mu nebylo dost ubohé“.


Je to zábavný, hlboký, nekompromisný, niekedy streštený a inokedy nečakane dojemný portrét českej spoločnosti posledných desiatich rokov. V kritike našej provinčnej politickej scény je kniha presná ako rana na solar. A zároveň je to slušná zaberačka pre bránicu, pretože Jamek je jednoducho nesmierne vtipný. Na onom světě se tomu budeme smát (Jamek Václav, 2016)

Ďalšie odporúčania


Takýchto kníh je veľmi málo: nenápadných, pomalých a tichých. Pritom brilantne skomponovaných a zoštylizovaných. Jemnú a minimalistickú horskú baladu rakúskeho spisovateľa Roberta Seethalera Celý život o obyčajnom živote nenápadného človeka Andreasa Eggera najpresnejšie vystihuje tento zlomok: „Úplně na závěr svůj nový domov obehnal nízkým plotem a vyrobil branku z latí, a to pouze proto, aby ji jednou mohl otevřít případnému návštěvníkovi.“ Celý život (Robert Seethaler , 2017)

Celý život

Toto je ten typ knihy, ktorú sa bojíte čítať ďalej. Chcete zavrieť oči pred tým, čo sa v nej opisuje, pretože je pre vás nepochopiteľné, že sa to deje v 21. storočí. Hanbíte sa za to. No práve preto čítať neprestanete. Príbeh sýrskeho utečenca Hášima sa vám dostane pod kožu už v prológu bez toho, aby vás reportér Patrick Kingsley nejako zámerne emocionálne vydieral. On “len” popisuje, čo videl, prežil, čo si vypočul na utečeneckej ceste naprieč sedemnástimi krajinami. Zároveň však neostáva nestranným pozorovateľom, ale kriticky reaguje, vyvracia či aspoň spochybňuje niektoré politické postoje a vyhlásenia. Už teraz sa o knihe hovorí ako o jednom z najzásadnejších textov o utečeneckej kríze. Ja sama som k téme veľa čítala, videla stovky fotografií, ale mám pocit, že až Kinglsley ma zobral naozaj “tam”. Nová Odysea (Kingsley Patrick, 2017)

Nová Odysea

Už prvá kniha rozhovorov (Boh alebo nič) s africkým kardinálom bola nečakaným prekvapením. Jeho otvorenosť a srdečnosť v kombinácii s hlbokými a konzervatívnymi postojmi boli bleskom z neba do našej slovenskej duchovnej atmosféry. V Sile ticha odovzdáva skúsenosti človeka vyrastajúceho na africkom vidieku, ktorý dôverne pozná posvätnosť i tajomnú atmosféru ticha úzko prepojenú s prírodou, vlastným bytím človeka i so všetkým, čo nás presahuje. Hovorí o tichu ako o Bohu v nás a o jeho absencii v našich srdciach. O tom, ako veľmi sa potrebujeme do ticha ponárať a ako veľmi ho potrebujeme tvoriť mlčaním. Možno to ide aj s vekom, ale čím som staršia a čím je svet naokolo neustále hlučnejší, tým je pre mňa ticho vzácnejšie a dôležitejšie. Sila ticha proti diktatúre hluku (Robert Sarah, 2017)

Sila ticha proti diktatúre hluku