Na Moravě nekvetou olivy

Agathonikiadis George

Český režisér a scenárista řeckého původu George Agathonikiadis se po dlouhém váhání konečně odhodlal k literárnímu zpracování vlastních, osobitě pojatých zážitků z dětství.Vzpomíná na své prarodiče, s nimiž vyrůstal, na školu a učitele, kteří ne vždy chápali postavení dítěte-cizince, na první erotické zážitky, tajné návštěvy kina, všelijaké lumpárny prožité se svými kamarády. Vypráví příběhy drzé, milé, plné něhy, s velkou lidskostí.

Snaží se zachytit pomíjející okamžiky, které buď pohltil čas, nebo se ztrácí v nekonečnu. Příběhy jsou někdy absurdní, ale plné energie a fantazie. Autor citlivě popisuje exodus dětí po občanské válce v Řecku, ocitajících se v naprosto neznámém městském prostředí a v jazykové i sociální izolaci. Postupné a mnohdy konfliktní překonávání těchto bariér spolu s trvale přítomným steskem po domově jsou hlavními motivy této mozaikovité prózy. Není to v žádném případě čtení pesimistické! Mnohé epizody čtenáře pohladí či rozesmějí. George vypráví své příběhy s humorem i poezií. Jejich postavy mají blízko k lidem s Hrabalovskou perličkou na dně své duše, kterou on sám kolem sebe hledá a nachází. Sám tvrdí:,,Člověk bez paměti je vydán na milost iluzorní existence."


Nádherná knižka písaná srdcom. O detstve malého Gréka v Brne. George je dieťa z utečeneckého davu, do ČSR pricestoval po gréckej občianskej vojne. Kniha je kúzelná, múdra, plná humoru, jemne saroyanovská a predovšetkým iná. Neviem, či napísal niečo predtým, ale toto je perla. P. S. Ak nebudeme hlupáci, možno raz napíše knihu chlapec zo Sýrie, ktorý tu teraz žije ako cudzinec. Na Moravě nekvetou olivy (Agathonikiadis George, 2015)

Ďalšie odporúčania


Emailová komunikácia ako literárny žáner? Nuž tak. Keď sociológovi židovského pôvodu Fedorovi Gálovi napísal Matej, prívrženec nacionálneho socializmu, vyzeralo to spočiatku len na vynútenú prestrelku. Korešpondencia však pokračovala a pretrvala – roky. Skôr než o hľadaní pravdy bola, verne svojmu názvu, nazeraním cez plot. A tam, ajhľa, človek. Cudzí, v zlých časoch na odstrel, ale predsa človek. Medzi oboma aktérmi debaty vznikne časom zvláštne puto, hoci ani na chvíľu nepoľavujú z obrany svojho územia. Čítanie je to chvíľu mrazivé, chvíľu ľudsky milé i vtipné a vďaka výbornej štylistickej zručnosti oboch spoluautorov mu nechýba literárny presah. Zvláštne dielko prinesené dobou, v ktorej sme zrazu nútení konfrontovať sa s neonacizmom v štátnom parlamente. Cez ploty (Gál Fedor, Matej, 2016)

Cez ploty

Jedného dňa v hrade nastal ruch. Lebo Strašihrad obsadili draci. A tak kráľ Artur poslal Ralfa, aby zachránil Strašihrad. Ralf stretol Rytiera z vydier a potom oni dvaja stretli čarodejníka Fusakla. Potom, keď už boli pri hrade, tak vošli dnu, stretli drakov, ktoré im všetko vysvetlili, a tak sa celé ich dobrodružstvo začalo. A ďalej sa dozviete, keď si knihu prečítate. V knihe ma veľmi pobavili a sa mi páčili najviac milulinkí koberčania, ktorých teraz rada vymýšľam a kreslím. V knihe sa stretnete aj s Vianocami a s veľkým dobrodružstvom. Kniha má veľa strán, ale sa rýchlo prečíta. Draky zo Strašihradu sú super a radím vám, prečítajte si ju a budete nadšení. Draky zo strašihradu (Pratchett Terry, 2015)

Draky zo strašihradu

Prežívame zvláštne časy. Niekoľko stoviek kilometrov od našej krajiny sa bojuje a my naďalej žijeme svoje životy – oslavujeme narodeniny našich blízkych, strachujeme sa o nich, keď ochorejú, chodíme na prechádzky, k jazeru, na chaty či do letných domčekov, nakupujeme, čítame romány... No čítame aj noviny a správy o vojne v Sýrii, ktorá trvá už niekoľko rokov, o konflikte na Ukrajine, o nových lídroch Európy a sveta. Cítime niekedy pocit viny za to, aké privilegované je naše bytie? Ľutujeme iných, tých menej šťastných, dostatočne? A čo vlastne máme robiť, keď ľudia okolo nás trpia? Tieto otázky mi napadli, keď som čítala vojnové denníky, ktoré si písala moja obľúbená autorka z detstva, Astrid Lindgrenová. V čase, keď sa celý svet zmietal v konflikte, žila v neutrálnom Švédsku a o zverstvách páchaných v okolitých krajinách sa dozvedala z novín a z korešpondencie tých, ktorí prežili. Čo robiť, keď vami lomcuje ľútosť a hrôza, pretože mierumilovné Fínsko práve bombardujú, zomierajú tam nevinní ľudia, no vy a vaša rodina máte šťastie a strasti vojny nezažívate? Úžasné svedectvo z otrasnej doby, ktoré si treba prečítať. Astrid Lindgrenová: Válečné deníky 1939 - 1945 (Lindgrenová Astrid, Ekman Kerstin, Nyman Karin, 2017)

Astrid Lindgrenová: Válečné deníky 1939 - 1945