Citlivý člověk Citlivý člověk Citlivý člověk

Citlivý člověk

Jáchym Topol

Topolov dobrodružný román zo súčasnosti sa dotýka tém, ktoré znepokojujú ľudstvo odjakživa: viera, starnutie, zmysel života, samovražda, láska, rodičovstvo a aj tých, ktoré sú teraz najauktuálnejšie: "sťahovanie národov", politická korektnosť, krymský konflikt... Citlivý človek je komický a brutálny, karnevalový a zároveň prísne organizovaný.


Je to reportáž z odvrátenej strany života, groteska o láske, nachádzaní Boha a ľudskej iskry v najopustenejších brlohoch. Hrdinovia Topolovho románu, kočovný herec Otec so svojou ženou alkoholičkou a dvoma synmi, križujú Európu, aby sa pokúsili nájsť staronový domov na brehoch Sázavy...


Citlivý člověk Jáchyma Topola je román, aký sa v českej literatúre od Hrabalových čias nevyskytol. Čistota jazyka spojená s horúčkovitou imagináciou a všadeprítomným, aj keď ako noc čiernym, humorom sú hlavnými pôvabmi tohto pochmúrneho podobenstva o našej dobe. Citlivý člověk (Jáchym Topol , 2017)

Recenzie a ukážky z tejto knihy


Citlivý člověk Jáchym Topol

Tomáš Weiss

Občas Jáchyma potkávám v centru Prahy, většinou v blízkosti Knihovny Václava Havla, kde je už pět let programovým ředitelem. Známe se, dělali jsme spolu před sedmnácti lety knižní rozhovor. Předtím, jsem ho měl rád jako spisovatele, od té doby si ho vážím i jako osobnosti. Ano, vlastně jako citlivého člověka. Bez ironie. Viac.

Dáme eště ločíka? - ukázka z nové knihy Jáchyma Topola Citlivý člověk

Tomáš Weiss

"Jsem rád, že jsem si na tuhle knihu dal čas. Pracoval jsem na ní několik let, protože prostě chodím do práce, chodím s dcerama vybírat trička....Takovejch sto stránek jsem určitě vyházel, protože já jsem bobr, kterej dokáže z borovice udělat sirku, jak to opracovávám. Takže spontánní to ne, spontánní to fakt není." Viac.

Jáchym Topol čte z Citlivky

Tomáš Weiss

To, že je člověk cilivý a že když se do něj řízne, tak z něj ledacos cáká, vím Jáchym Topol velmi dobře. Když čte z své nové knihy Citlivý člověk, je slyšet i vidět, že tuhle knihu ho opravdu bavilo psát. Že si našel rytmus, který ho unášel dál a dál. Mezi řádky je slyšet poťouchlý smích: to je divočina, co? Video pochází z uvedení knihy v pražském knihkupectví Ostrov. Viac.

Čo čítajú Stanke, Kucbelová a Šindelka?

Alžbeta Vrzgula

Tím Čo čítať? a Jablko.sk bol na Pohode 2017. Šestica zaujímavých ľudí prezradila, aká kniha ich (v poslednom čase) ovplyvnila a čo čítali ako deti. Nahliadnite do knižnice Richarda Stankeho, Kataríny Kucbelovej a Mareka Šindelku. Viac.

Citlivý člověk Jáchym Topol

Tomáš Weiss

Občas Jáchyma potkávám v centru Prahy, většinou v blízkosti Knihovny Václava Havla, kde je už pět let programovým ředitelem. Známe se, dělali jsme spolu před sedmnácti lety knižní rozhovor. Předtím, jsem ho měl rád jako spisovatele, od té doby si ho vážím i jako osobnosti. Ano, vlastně jako citlivého člověka. Bez ironie. Viac.

Dáme eště ločíka? - ukázka z nové knihy Jáchyma Topola Citlivý člověk

Tomáš Weiss

"Jsem rád, že jsem si na tuhle knihu dal čas. Pracoval jsem na ní několik let, protože prostě chodím do práce, chodím s dcerama vybírat trička....Takovejch sto stránek jsem určitě vyházel, protože já jsem bobr, kterej dokáže z borovice udělat sirku, jak to opracovávám. Takže spontánní to ne, spontánní to fakt není." Viac.

Jáchym Topol čte z Citlivky

Tomáš Weiss

To, že je člověk cilivý a že když se do něj řízne, tak z něj ledacos cáká, vím Jáchym Topol velmi dobře. Když čte z své nové knihy Citlivý člověk, je slyšet i vidět, že tuhle knihu ho opravdu bavilo psát. Že si našel rytmus, který ho unášel dál a dál. Mezi řádky je slyšet poťouchlý smích: to je divočina, co? Video pochází z uvedení knihy v pražském knihkupectví Ostrov. Viac.

Čo čítajú Stanke, Kucbelová a Šindelka?

Alžbeta Vrzgula

Tím Čo čítať? a Jablko.sk bol na Pohode 2017. Šestica zaujímavých ľudí prezradila, aká kniha ich (v poslednom čase) ovplyvnila a čo čítali ako deti. Nahliadnite do knižnice Richarda Stankeho, Kataríny Kucbelovej a Mareka Šindelku. Viac.


Ďalšie odporúčania


Ak neočakávate od knihy veľa, siahnite po tomto diele. Je to príbeh o bezdetnom manželskom páre na predmestí Tokia a o ich priateľstve s mačkou menom Čibi. Kniha je chudobná na postavy i dramatický dej, zato bohatá na popisy stromov, oblohy a odtieňov nálad. Je krásnou ukážkou toho, akej citlivosti sú Japonci schopní, keď píšu pre domáce publikum. Jej poetika sa podobá na filmy režiséra menom Hirokazu Koreeda, ktorého tiež môžem vrelo doporučiť. Kočičí host (Takaši Hiraide , 2016)

Kočičí host

Každá kniha Ivana Štrpku je udalosťou. Tá najnovšia je – celkom možno – zatiaľ jeho najlepšia. Fragment (rytierskeho) lesa sa na pultoch kníhkupectiev objavil tak trochu nenápadne pár dní pred koncom minulého roka. Ak bola niektorým novším básnickým knihám Ivana Štrpku časťou verejnosti vyčítaná nekomunikatívnosť či sťažená čitateľnosť, najnovšia zbierka predstavuje tak trochu návrat k čírejším a čitateľsky ústretovejším raným knihám autora zo 70. a 80. rokov. Zároveň však ide, ako sme u nášho zrejme najvýznamnejšieho súčasného básnika zvyknutí, o výsostne aktuálnu poéziu. Vo Fragmente (rytierskeho) lesa sa Štrpka nebojí klásť tie najzákladnejšie a zároveň najzložitejšie otázky ľudskej existencie: koná tak s jedinečným, sebe vlastným pohľadom, ktorý z napísaného robí nezameniteľnú veľkú poéziu. Poéziu, ktorej nevyhnutnosť – pre autora i pre nás – cítiť z každého slova. „Čosi tu búši. Kde som? Kto práve preťal svoje blúdenie?“ Fragment (rytierskeho) lesa (Štrpka Ivan, 2016)

Fragment (rytierskeho) lesa

Když už si jeden myslí, že o dobrých knihách a taky těch, co jich píší, všechno ví, tu přijde mu pod ruky knížečka vlastně už nežijícího autora (žil v létech 1965 – 2007) s málem tak moravským příjmením Levé… a rázem je zaděláno na největší a nejpřekvapivější objev posledních (řekněme) čtyřiceti let. Francouzský fotograf a spisovatel Édouard Levé nám po sobě zanechal tři vynikající knihy – Díla z roku 2002, Autorportrét (2005) a Sebevražda (post mortem, 2008). Všechny tři vyšly v létech 2015 – 2016 v pražském vydavatelství Rubato. Pro mne nejpůsobivějším je poslední dílko Sebevražda, ve kterém autor evokuje sebevraždu svého přítele. Deset dní po odevzdání rukopisu knihy si Édouard Levé sám bere život… Díla (Levé Édouard, 2016)