Amerikána má všetko, čo má globálny román 21. storočia mať. Ponúka silnú spleť príbehov a sprostredkúva skúsenosti, ktoré sa na vlastnej koži zažiť nedajú. Je to aj akýsi lexikón rozmanitosti súčasného černošstva – afrického, amerického aj európskeho. Amerikána (Adichieová Chimamanda Ngozi, 2017)

Je dobré poznať svojho nepriateľa. Rozhovory s katom (Kazimierz Moczarski , 2017)

Je len málo kníh, ktoré ma zasiahli tak hlboko ako Vegetariánka. Ukazuje, ako sa život dovtedy ničím neobyčajnej ženy zmení takmer zo dňa na deň po sne, ktorý ju donúti prestať jesť mäso. Táto udalosť natrvalo poznačí nie len jej osud, ale aj osud jej vlastnej rodiny. Vegetariánka vo mne zanechala úzkosť z toho, aká krehká je stálosť môjho každodenného života. Vegetariánka (Han Kang , 2017)

Já a Ty je promýšlením toho, co to znamená být člověkem. Buber ukazuje, že za jedinečnou možnost přemýšlet o sobě jako o svobodných jednotlivcích, tedy jako o bytostech obdařených vlastním vědomím, vděčíme setkání s jiným člověkem, s jinými lidmi, obecně řečeno, mezilidským vztahům. Z této skutečnosti pro nás plyne velká zodpovědnost za jiné bytosti, za svět, v nejširším slova smyslu, přičemž tato zodpovědnost je jakýmsi dvojčetem svobody, spolu jsou silnější, nikoliv slabší. Buberův přesun důrazu ze svobody na zodpovědnost nepůsobí tíživě jako u Sartra nebo dokonce už Kanta. Buber píše naopak s lehkostí, s chutí do života, s chutí k setkávání, jeho kniha proto obstojí i v těžkých časech, v těch byla ostatně i napsána. Její jazyk má blíže k poezii než próze, což přináší působivé splývání formy s obsahem. Já a ty (Martin Buber, 2005)